„Hmotné tĕlo je v hmotném svĕtĕ vždy podřízeno rození a rozkladu. Životní vzduch (prāṇa) je sužován hladem a žízní, mysl je vždy plná obav, inteligence touží po nedosažitelném a všechny smysly jsou nakonec neustálým zápasem v hmotné přírodĕ vyčerpány. Ten, kdo nevyhnutelnými strastmi hmotné existence není zmaten a je jim pouhým vzpomínáním na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství vzdálen, má být považován za bhāgavata-pradhānu, nejpřednĕjšího oddaného Pána.“
Otcovia rannej cirkvi zamerali svoju kritiku hlavne na Platóna a Pythagora. Obvykle neboli schopní pochopiť, ako by...
ČÍTAŤ VIAC
