„Ó Uddhavo, nejlepší ze svĕtců, v nebezpečné situaci obyčejná osoba pláče, bojí se a naříká, přestože tyto zbytečné emoce na vĕci nic nezmĕní. Činnosti nabízené Mnĕ bez osobních pohnutek však představují pravé náboženství, i když jsou navenek neužitečné.
Tento proces je svrchovaným projevem inteligence inteligentních a chytrosti tĕch nejchytřejších, protože jeho pomocí lze již v tomto životĕ s využitím dočasného a neskutečného dosáhnout Mĕ, vĕčné skutečnosti.“
Hoci hovoríme o stvorení, musíme chápať, že neexistuje žiaden „záznam“, kedy samotná živá bytosť...
ČÍTAŤ VIAC
