„Zpívání svatého jména Pána Viṣṇua je nejlepším způsobem odčinění pro zloděje zlata a jiných cenností, pro opilce, pro toho, kdo zradí přítele či příbuzného, pro toho, kdo zabije brāhmaṇu, či pro toho, kdo holduje sexu s manželkou svého gurua nebo jiného nadřízeného. Je to také nejlepší metoda odčinění pro vraha žen, krále či vlastního otce, pro toho, kdo poráží krávy, a pro všechny ostatní hříšníky. Prostým zpíváním svatého jména Pána Viṣṇua mohou tito hříšníci upoutat pozornost Nejvyššího Pána, který potom zváží: “Tento člověk zpívá Mé svaté jméno, a proto je Mou povinností ho ochránit.”“
Etymologicky toto slovo pochádza z koreňa "višal" s významom "žiť". Jedná sa o tretiu triedu védskeho...
ČÍTAŤ VIAC