Když člověk spí, žádná jeho hmotná tělesná složka — životní energie, poznávací a činné smysly, mysl ani inteligence — ho nemůže probudit. Může být probuzen, jedině když mu pomůže Nadduše.
Člověk má tedy o této Nadduši (která sídlí právě v tomto těle, i když je od něho zároveň oddělená) uvažovat prostřednictvím oddanosti, odpoutanosti a rozvoje duchovního poznání získaného soustředěnou oddanou službou.