„Jestliže živá bytost nepřijme útočiště u Acyuty a Baladeva, pak smysly, jednající jako koně,
a inteligence zastupující vozataje, jež tíhnou k hmotnému znečištění,
z neopatrnosti přivedou tělo, které jedná jako vůz, na cestu smyslového požitku.
Když je živá bytost takto znovu zlákána lupiči v podobě viṣayi — požitku z jídla, spánku a pohlavního styku —
koně a vůz jsou uvrženi do temné studny hmotné existence a ona se opět ocitá v nebezpečné a strašlivé situaci,
kde ji čeká opakované rození a umírání.“
