„Jelikož samotnému tělu je nakonec předurčeno stát se výkaly či hlínou, jaký význam má to, co je s ním spojené — manželky, sídla, bohatství, děti, příbuzní, služebníci, přátelé, království, pokladnice, zvířata či ministři? To vše je také dočasné. Co více o tom říci?“
„To vše je živé bytosti velmi blízké a drahé, dokud existuje tělo, ale jakmile tělo zanikne, je konec i se všemi objekty, které se s ním pojí. Živá bytost s nimi tedy ve skutečnosti nemá nic společného, ale z nevědomosti je pokládá za velmi cenné. Ve srovnání s oceánem věčného štěstí jsou však nepatrné. Jaký smysl mají tyto zanedbatelné vztahy pro věčnou živou bytost?“
Za všetko zlé v živote častokrát nechceme niesť vinu a zodpovednosť. Hľadáme výhovorky alebo viníme svojich...
ČÍTAŤ VIAC
