„I když je Nadduše přítomná s usilující myslí v hmotném tĕle, nevyvíjí žádné úsilí, neboť je již transcendentálnĕ osvícena. V roli mého přítele jen vše sleduje jako svĕdek ze svého transcendentálního postavení. Naproti tomu já, nekonečnĕ malá duchovní duše, jsem přijal tuto mysl, která je zrcadlem odrážejícím obraz hmotného svĕta. Tak jsem si začal užívat objektů tužeb a kvůli styku s kvalitami přírody jsem se zapletl.“
V tomto svete podmienené bytosti považujú za šťastie jednoducho dočasné zabudnutie na utrpenie hmotnej...
ČÍTAŤ VIAC
