„Mysl jakožto označení duše je příčinou všeho utrpení v hmotném světě. Dokud podmíněná živá bytost nezná tuto skutečnost, musí přijímat strastiplné podmínky hmotného těla a putovat v různých postaveních tímto vesmírem.
Jelikož je mysl ovlivněna nemocí, nářkem, iluzí, připoutaností, chamtivostí a nepřátelstvím, vytváří pouta a falešný pocit důvěrnosti v rámci tohoto hmotného světa.“
Význam od Śrílu Prabhupádu:
Mysl je příčinou jak hmotných pout, tak osvobození. Nečistá mysl si myslí: “Já jsem toto tělo,” ale čistá mysl ví, že hmotným tělem není. Proto je mysl považována za původ všech hmotných označení. Dokud se živá bytost neodpoutá od společnosti a znečištění tohoto hmotného světa, bude její mysl pohroužená v takových hmotných věcech, jako je zrození, smrt, nemoc, iluze, připoutanost, chamtivost a nepřátelství. Tímto způsobem je živá bytost podmíněná a trpí hmotným neštěstím.
