Jednou z najzaujímavejších a najtajomnejších tém v starovekej indickej literatúre sú atómové zbrane, ktoré sa spomínajú v niektorých veršoch Véd, najstarších písomných svedectiev o ľudskej civilizácii a duchovnom poznaní. Tieto zbrane sa nazývajú Brahmastra, podľa poloboha Brahmu, ktorý je považovaný za stvoriteľa vesmíru. Podľa védskych mystických textov bola Brahmastra darovaná niektorým vyvoleným bojovníkom a mudrcom, ktorí ich mohli použiť len v prípade mimoriadnej núdze a len so spravodlivým úmyslom. Brahmastra mala obrovskú ničivú silu, ktorá bola schopná zničiť celé armády či dokonca mestá.
Existuje niekoľko príbehov o tom, ako bola Brahmastra použitá v starovekých vojnách medzi polobohmi (dévami), démonmi (asurami) a ľuďmi (manushya). Najznámejším je prípad Mahábháraty, veľkej vojny medzi dvomi vetvami jedného rodu – Kuruovcami a Panduovcami. V tejto vojne boli použité rôzne druhy superzbraní vrátane Pashupatastry, ktorá bola darovaná princovi Arjunovi od poloboha Šivu, a Narayanastry, ktorá bola darovaná bojovníkovi Ašvatthamovi od Boha Višnua. Tieto zbrane spôsobili obrovské straty na životoch na oboch stranách a nakoniec boli zastavené len zásahom vyššej sily.
Použitie Brahmastry bolo viackrát spomenuté vo védskych textoch, napr.:
- Mudrc Višvamitra ju použil proti Vasištovi, ale Brahmastru „absorboval“ Brahmadanda, keďže Vasišta bol brahmariši (riši schopný alternatívneho stvorenia ako Brahma).
- V epose Rámajána sa ju Ráma pokúsil použiť, aby si urobil cestu z mora a aby vojsko Vanárov mohlo pochodovať smerom na Lanku. Objavil sa však Samudra (pán oceánov) a povedal Rámovi o technických otázkach použitia zbrane a požiadal ho, aby nevysušil oceán a nezabil v ňom všetky živé bytosti. Ráma ju teda namieril na Dhrumatulyu, ktorá dopadla na miesto dnešného Rádžastánu a spôsobila, že sa z neho stala púšť. Neskôr sa Ráma rozhodol postaviť most, ktorý dodnes existuje medzi Indiou a Srí Lankou.
- Indrajit použil Brahmastru na zajatie Hanumana, ktorý ničil Ašók Vatiku po tom, čo objavil Sítu. Indrajit ju použil aj proti Lakšmanovi ako protiútok.
- Počas konfrontácie Ardžunu a Aswatthamu v Mahábhárate obaja vyvolali Brahmastru, ale kombinovaná sila oboch zbraní by ukončila všetok život na Zemi. Mudrc Vedavyas teda zasiahol a požiadal ich, aby svoje zbrane stiahli. Arjuna ju mohol privolať späť, ale Aswatthama nemal ani potuchy, ako ju mantrou odvolať, a tak ju presmeroval, aby zaútočila na Arjunovho nenarodeného vnuka (Parikšita), ktorý bol ešte v matkinom lone.
Niektorí vedci a bádatelia sa domnievajú, že príbehy o Brahmastrách nie sú len mýtmi, ale skutočnými historickými udalosťami, ktoré svedčia o tom, že starovekí Indovia mali pokročilé vedomosti o jadrovej fyzike a technológiách. Viac v našom článku Znovuobjavenie pokročilých védskych technnológií.
Podporujú to aj tým, že niektoré archeologické nálezy v Indii ukazujú stopy po vysokých teplotách a rádioaktivite, ktoré by mohli byť dôsledkom jadrových výbuchov. Tiež poukazujú na to, že niektoré slová a opisy použité vo Védach sa zhodujú s modernou terminológiou a pozorovaniami jadrovej energie. Napríklad slovo anu znamená atom a paramanu znamená subatomárna častica. Verše hovoria o tom, ako sa anu delí na dve časti (fisija) alebo ako sa dve anu spoja do jednej (fúzia). Iný verš z Katha Upanišády popisuje: „Najväčšie z veľkého je ukryté v najmenšom z malého. To tvorí základ nergie.“ Opisujú tiež rôzne farby a tvary ohnivej gule po výbuchu Brahmastry.
Skeptici vs. skutoční priekopníci vedy ako Oppenheimer
Na druhej strane existuje aj veľa skeptikov a kritikov, ktorí považujú tieto teórie za nevedecké, pričom práve ateistická veda je z veľkej časti založená na slepej viere, aj keď sa tvári racionálne. Tvrdia, že neexistuje žiadny dôkaz o tom, že starovekí Indovia mali prístup k štiepnemu materiálu, ktorý je nevyhnutný pre výrobu atómových zbraní. Tiež poukazujú na to, že archeologické nálezy, ktoré sa pripisujú jadrovým výbuchom, môžu mať iné príčiny ako napríklad požiare, blesky alebo meteority. Ďalej argumentujú, že slová a opisy použité vo Védach sú len metaforické a symbolické a nie doslovné a vedecké. Tvrdia, že Brahmastry boli len zbrane, ktoré boli súčasťou mýtickej tradície a fantázie starovekých Indov.
Paradoxne však títo skeptickí ateistickí vedci nedokážu vysvetliť ako je možné, že množstvo starovekých védskych textov neodškriepiteľne obsahuje rôzne pokročilé technologické informácie (nehovoriac o tých duchovných). Javy ako relativita času, jeho dilatácia, pokročilá astronómia či matematika, tisícky rokov pred tým, ako na Západe vôbec o niečom podobnom chyrovali (niektoré v princípe až do 20. storočia).
Dôkazom sú aj vyjadrenia najbystrejších mozgov novodobých dejín, akými sú Nikola Tesla a jeho inšpirácia Védami či objaviteľov atómovej či kvantovej fyziky, ktorí starobylé Védske texty obdivovali a niekedy sa nimi aj inšpirovali. Všetky ich výroky nájdete tu – Najvýznamnejší vedci a svetoví myslitelia hovoria o Védach.
Je to tiež aktuálna téma, keďže momentálne ide v kinách film Oppenheimer, ktorý sa zaoberá životom a dielom amerického fyzika Roberta Oppenheimera, ktorý bol hlavným architektom prvej atómovej bomby v histórii. Tento film nám pripomína, aké sú atómové zbrane mocné a nebezpečné a aké sú ich morálne a etické dôsledky. Obzvlášť vo využití vo vojnách, v dnešnej extrémne materialistickej spoločnosti nazývanej vo Védach Kali-yuga.
Oppenheimer Védske texty vyzdvihoval na najvyššiu úroveň, čomu svedčí aj tento jeho citát:
Prístup k Vedám je najväčším privilégiom tohto storočia oproti všetkým predchádzajúcim storočiam.
Počas výbuchu prvej atómovej bomby tiež citoval verš z jedenástej kapitoly Bhagavad-gíty.
Som smrť, ničiteľ svetov…
Tento citát vyjadruje zmiešané pocity Oppenheimera, ktorý bol svedkom ľudskej geniality, ale aj potenciálnej katastrofy pre celé ľudstvo.
Keď sa Oppenheimera pýtali, či je toto prvý nukleárny výbuch, významne odpovedal: „Áno, v modernej dobe,“ čím naznačoval, že skôr dochádzalo k starovekým nukleárnym explóziám. Vyjadril sa tak, pretože tomu sám veril a patril do skupiny najprominentnejších vedcov, ktorí boli študentmi indických Véd, kam patrili Heisenberg, Schrödinger, Niels Bohr a ďalší.
Jeho práca mala obrovský vplyv na priebeh druhej svetovej vojny a na ďalšiu históriu ľudstva. No málokto dnes vie, že Oppenheimer nebol len vedec, ale bol aj zanieteným študentom východných filozofií, najmä indických Véd. Oppenheimer sa začal zaujímať o Védy v dvadsiatych rokoch 20. storočia, keď študoval na Harvarde. Tam sa naučil Sanskrit, najstarší jazyk na Zemi, ktorým sú Védy napísané. Oppenheimer čítal Védy v origináli a hlboko sa ponoril do ich múdrosti a metafyziky.
Oppenheimer bol obzvlášť fascinovaný Bhagavad-gítou, jednou z najznámejších častí Véd. Bhagavad-gíta je dialóg medzi bohom Krišnom a bojovníkom Arjunom pred bitkou na Kurukšetre. Krišna učí Arjunu o povinnostiach, morálke a duchovnej ceste. Oppenheimer si zamiloval Bhagavad-gítu a často ju citoval vo svojich prejavoch a rozhovoroch.
Oppenheimer sa nevzdal svojej lásky k Védam ani po skončení vojny. Pokračoval vo svojom štúdiu a meditácii nad nimi. Veril, že Védy ponúkajú hlboký vhľad do podstaty vesmíru a ľudskej duše. Oppenheimer tiež veril, že Védy môžu pomôcť ľudstvu nájsť mier a harmóniu v čase jadrovej hrozby. Ako raz povedal:
Vedci musia byť ľudia dobrí a múdri.
Bhagavad-gítou bol očarený aj herec Cillian Murphy, ktorý hrá hlavnú úlohu Oppenheimera. Ten prezradil, že pri príprave na svoju úlohu ju čítal. V rozhovore s filmovou kritičkou Sucharitou Tyagi Murphy povedal:
Pri príprave som čítal Bhagavad-gítu a myslím si, že je to absolútne krásny text, veľmi inšpiratívny.
Historické nálezy
Keď sa archeologické vykopávky v Harappe a Mohendžodáro dostali na úroveň ulíc, objavili kostry roztrúsené po týchto mestách. Mnohé z nich sa držali za ruky a boli roztrúsené po uliciach, akoby sa v nich odohral nejaký strašný osud. Ľudia jednoducho ležali nepochovaní na uliciach mesta. Tieto kostry sú staré tisíce rokov. Čo mohlo spôsobiť niečo také? Nebola nájdená žiadna zrejmá príčina násilnej smrti. Tieto kostry patria k najrádioaktívnejším, aké sa kedy našli a vyrovnajú sa tým z Hirošimy a Nagasaki. Na jednom mieste našli vedci kostru, ktorá mala 50-krát vyššiu úroveň rádioaktivity než je bežné.
V severnej Indii boli nájdené ďalšie mestá, ktoré vykazujú známky výbuchov veľkého rozsahu. Zdá sa, že jedno z takýchto miest, ktoré sa nachádza medzi riekou Ganga a pohorím Rádžmahal, bolo vystavené intenzívnemu teplu. Obrovské masy múrov a základov starobylého mesta sú zrastené, doslova sklovité. A keďže v Mohendžodáro ani v iných mestách neexistujú žiadne náznaky sopečnej erupcie, intenzívnu horúčavu, ktorá by roztavila hlinené nádoby, možno vysvetliť len atómovým výbuchom alebo nejakou inou neznámou zbraňou. Mestá boli úplne zničené.
V indickom štáte Radžastan pokrýva silná vrstva rádioaktívneho popola oblasť s rozlohou tri kilometre štvorcové desať kilometrov západne od mesta Jodhpur. Miesto, kde sa stavala obytná budova, vedci skúmajú. Miera radiácie v senzoroch vyšetrovateľov bola taká vysoká, že indická vláda oblasť uzavrela. Projekt obytného domu bol zrušený, ale zhodou okolností v roku 2016 indická Organizácia pre obranný výskum a vývoj (DRDO) vybudovala v Džodhpure laboratórium na vývoj senzora rádioaktivity namontovaného na dron. Po týchto objavoch nastalo oficiálne mlčanie na túto tému, okrem zdôvodnení, ktoré zahŕňali zásah meteoritom, jadrové testy a iné scenáre. Prekvapujúca bola štúdia Národného registra rakoviny z roku 1983, v ktorej sa uvádza, že výskyt leukémie a rakoviny kože, kostí a prostaty v Džodhpure bol oveľa vyšší ako vo zvyšku sveta.
Otázniky vyvoláva aj niekoľko kráterov, ktoré nemajú presvedčivé vedecké vysvetlenie. Konkrétne tento kráter z oblasti, kde prebiehali pradávne bitky. Na tomto mieste ani v jeho okolí sa nenašli žiadne stopy po meteorickom materiáli a ide o jediný známy „impaktný“ kráter v čadiči na svete. Z miesta sa dajú zistiť náznaky veľkého nárazu (od tlaku presahujúceho 600 000 atmosfér) a intenzívneho, náhleho tepla (na ktoré poukazujú guľôčky čadičového skla).
Ako funguje vyvolanie takýchto zbraní pomocou mantier?
Brahmastra sa uvoľňuje pomocou Gáyatrí mantry, ale iným spôsobom ako je bežne určená. Akúkoľvek zbraň alebo dokonca aj steblo trávy možno energetizovať sústredením a vyslovením Gáyatrí mantry v presne opačnom poradí jej slabík. Tento spôsob spievania mantry je známy ako viloma (normálny spôsob je anuloma). Kombinovaný účinok anuloma-viloma spievania znásobuje silu tejto mantry a sádhaka dosahuje siddhi (mystickú schopnosť) rýchlejšie ako normálne.
Ak je to také jednoduché, prečo potom nemôže každý, kto pozná Gáyatri mantru, uvoľniť Brahmastru ?
V mantre-šástrach sa uvádza, že sádhaka (praktizujúci) získava siddhi nad mantrou až po jej praktizovaní počas určitého časového obdobia, určitý početkrát s obrovskou koncentráciou. Takže človek musí byť najprv zasvätený do spievania mantry Gáyatrí správnym spôsobom, potom ju musí praktizovať mnoho rokov a získať nad ňou vládu. Potom musí praktizovať opačné spievanie tejto mantry rovnakou rýchlosťou a frekvenciou a opäť v nej dosiahnuť siddhi. Až potom sa človek naučí, ako spievať Gáyatrí mantru na účely potenciálnej zbrane. Musí v nej získať siddhi a keď ju získa, dostane energiu. S touto energiou, keď spievaním tejto mantry energetizuje čo i len steblo trávy, sa vďaka jeho vlastnej nabitej energii zmení na Brahmovu strelu a strela získa svoju silu od Stvoriteľa, Brahmu.
Celá mantra-šástra je založená na koncepte, že zvuky vytvárajú vibrácie a následne frekvencie, ktoré môžu zabíjať, liečiť alebo transcendovať. Prakticky sme videli, ako zvuk s vysokou frekvenciou rozbíja sklo a dokonca aj iné predmety. Atharva Véda dokázala, že mantry môžu meniť počasie, prinášať dažde, produkovať teplo, meniť myšlienky v mysliach ľudí okolo nás, ovládať zvieratá atď.
Ahirbudhnya Samhita z Pancharatra Agamy volume 1 uvádza:
phantam vahnisamayuktam vyoma halasamanvitam |
mesadvayam dantayutam halahalamatah param || 34-5 ||
tatte pade prayoktavye gayatryaA madhyamam tatahH |
padatrayam prayoktavyametad brahmastramIritam || 36-7 ||
Preklad verša:
Obsahujúca vzduch, oheň a žiarenie, je ťažká, vyžaruje von, vyjavuje vnútorný oheň, ktorým je naplnený priestor, nepriateľov zabíja veľkou žiarou a v jej strede sa premieta hymna Gáyatrí, takto je známa ako Brahmastra.
Brahmastra vo Védach
Mahábhárata jasne opisuje katastrofický výbuch, ktorý počas vojny otriasol kontinentom:
Jediný projektil nabitý všetkou silou vesmíru… Žeravý stĺp dymu a plameňov, jasný ako 10 000 sĺnk, sa vzniesol v celej svojej nádhere… Bola to zbraň Brahmastra, gigantický posol smrti, ktorý obrátil na popol celú oblasť. Mŕtvoly boli tak spálené, že sa nedali rozoznať. Vypadali im vlasy a nechty, keramika sa rozbila bez zjavnej príčiny a vtáky zbeleli. Po niekoľkých hodinách boli všetky potraviny nakazené. Aby unikli pred týmto požiarom, vojaci sa vrhli do rieky.
Brahmāstra – ब्रह्मास्त्र (Brahmā – āstra = Brahmova zbraň) je elitná a najsilnejšia jemnohmotná zbraň na báze ohňa, spúšťaná mantrou kvalifikovanými brāhmanmi & kśātriyami, s neporovnateľne väčšou deštrukčnou silou, akou disponujú dnešné hrubohmotné atómové jadrové zbrane.
Len zopár plne kvalifikovaných a zasvätených osôb vo védskych časoch (čiže v predošlých vekoch, predchádzajúcim dnešnému – Kali-yuge) ich dokázalo privolať, vypustiť ale aj zastaviť; a tiež použiť voči nepriateľovi. Popisuje to védska literatúra a sú o tom zmienky aj v definitívnom esenciálnom závere védskej literatúry, v texte nazvanom Bhāgavata Purāna – tiež známej ako Śrīmad-Bhāgavatam, ktorý je označovaný za „zrelý plod stromu celej védskej literatúry“.
Vo védskej literatúre (napr. v Purānach, v Mahābhārate – v bitke na Kurukṣetre, v Rāmāyaṇe (ako finálny Rāmov útok proti Rāvanovi), ale aj v Śrīmad-Bhāgavatame sa o brahmāstre pojednáva na viacerých miestach.
Śrīmad-Bhāgavatam; Zpěv první: Stvoření; KAPITOLA SEDMÁ: Syn Droṇy potrestán; Verše 19-32, 44 :
Když syn brāhmaṇy (Aśvatthāmā) viděl, že jeho koně jsou unavení, usoudil, že nemá jinou možnost se zachránit, než použít nejvyšší zbraň jménem brahmāstra (jadernou zbraň).
Význam:
Jaderná zbraň jménem brahmāstra se používá jedině v nejzazším případě, když není žádná jiná možnost. Slovo dvijātmajaḥ je zde významné, protože Aśvatthāmā, přestože byl synem Droṇācāryi, nebyl zcela kvalifikovaným brāhmaṇou. Nejinteligentnějším lidem se říká brāhmaṇa a nejedná se o žádný dědičný titul. Dříve byl Aśvatthāmā také nazván brahma-bandhu, přítel brāhmaṇy. To, že je někdo přítelem brāhmaṇy, neznamená, že je sám kvalifikovaným brāhmaṇou. Pouze plně kvalifikovaný přítel nebo syn brāhmaṇy se může nazývat brāhmaṇa, jinak nikoliv. Jelikož rozhodnutí Aśvatthāmy je špatné, je zde úmyslně nazván synem brāhmaṇy.
Jelikož byl jeho život v nebezpečí, dotkl se posvátně vody a soustředěně pronášel mantry určené k vypuštění jaderných zbraní, i když nevěděl, jak tyto zbraně stáhnout.
Význam:
Subtilní hmotné činnosti jsou jemnější než hrubá manipulace s hmotou. Tyto jemné hmotné činnosti jsou založeny na očištění zvuku. Aśvatthāmā se zde uchýlil ke stejné metodě a pronášel mantry, které působily jako jaderné zbraně.
Poté se do všech směrů začala šířit oslňující zář. Byla tak intenzivní, že se Arjuna cítil v ohrožení života, a tak promluvil k Pánu Śrī Kṛṣṇovi.
Arjuna řekl: Ó můj Pane Śrī Kṛṣṇo, jsi Osobnost Božství a jsi všemocný. Tvé energie nemají konce, a jedině Ty proto můžeš zahnat strach ze srdcí Svých oddaných. Jen v Tobě může každý, kdo trpí v plamenech hmotného strádání, nalézt cestu k osvobození.
Význam:
Arjuna věděl o transcendentálních vlastnostech Pána Śrī Kṛṣṇy. Měl možnost se s nimi seznámit během války na Kurukṣetře, které se oba zúčastnili. Jeho popis Pána Kṛṣṇy je proto autoritativní. Kṛṣṇa je všemocný a obzvláště zahání strach oddaných. Oddaný se nikdy nebojí, protože ho chrání Pán. Hmotná existence je jako lesní požár, který může uhasit milost Pána Śrī Kṛṣṇy. Tuto milost zosobňuje duchovní mistr (guru). Skrze průzračného zprostředkovatele, seberealizovaného duchovního mistra, má osoba planoucí v ohni hmotné existence možnost být obdařena deštěm milosti Pána. Duchovní mistr může proniknout svými slovy do srdce trpícího a vštípit mu transcendentální poznání, které jediné může uhasit oheň hmotné existence.
Jsi původní Osobnost Božství. Expanduješ se ve všech stvořeních a jsi transcendentální hmotné energii; zastavuješ její účinky Svojí duchovní silou. Jsi stále ve stavu věčné blaženosti a transcendentálního poznání.
A přesto, i když jsi mimo dosah hmotné energie, naplňuješ pro konečné dobro podmíněných duší čtyři principy osvobození, které charakterizuje náboženství atd.
Sestupuješ, abys jako inkarnace sejmul břímě světa a obdařil přízní Své přátele, obzvláště ty, kteří Ti jsou plně oddaní a jsou zcela pohrouženi v meditaci o Tobě.
Ó Pane pánů, proč se všude kolem nás šíří tato nebezpečná zář? Odkud přichází? Nemohu to pochopit.
Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, řekl: Věz ode Mne, že to způsobil syn Droṇy. Vypustil hymny jaderné energie (brahmāstru) a neví, jak tu záři stáhnout zpět. Učinil tak z bezradnosti ve strachu před hrozící smrtí.
Význam:
Brahmāstra se podobá moderním jaderným zbraním, založeným na manipulaci atomovou energií. Jaderná energie se uvolňuje při úplném spalování, což je rovněž princip brahmāstry. Vytváří nesnesitelný žár, který se podobá atomové radiaci, ale rozdíl je ten, že atomová bomba je hrubohmotnou jadernou zbraní, zatímco brahmāstra je zbraní jemnohmotnou, která je vytvořena pronášením hymnů. To je odlišná věda, která byla známá v dávných dobách na území Bhārata-varṣi. Subtilní věda pronášení hymnů je také hmotná, přesto ji moderní fyzikové ještě neznají. Jemnohmotná věda není duchovní. Má však k duchovní metodě, která je ještě jemnější, přímý vztah. Člověk, který ji ovládal, věděl, jak zbraně použít, a věděl také, jak je stáhnout zpět. To bylo dokonalé poznání. Syn Droṇācāryi, který tuto jemnou vědu použil, však nevěděl, jak zbraň stáhnout. Použil ji ze strachu před hrozící smrtí. Jeho skutek byl proto nejen nesprávný, ale také proti náboženským zásadám. Jako syn brāhmaṇy se neměl dopustit tolika chyb, a za takové hrubé opomenutí povinností ho Pán Sám potrestá.
Ó Arjuno, proti této zbrani může pomoci jedině další brahmāstra. Jsi odborník ve vojenské vědě; zastav tedy záři této zbraně mocí své vlastní zbraně.
Význam:
K atomovým bombám neexistuje protizbraň, která by zrušila jejich účinky. Působení brahmāstry však lze jemným vědeckým způsobem zastavit a dávní odborníci na vojenskou vědu uměli brahmāstru neutralizovat. Syn Droṇācāryi toto umění neovládal, a proto byl Arjuna vyzván, aby jeho zbraň zrušil mocí své vlastní zbraně.
Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Když to Arjuna od Osobnosti Božství uslyšel, dotkl se vody pro očištění, uctivě Pána Śrī Kṛṣṇu obešel a vystřelil svoji brahmāstru, aby zbraň protivníka neutralizoval.
Když se paprsky těch dvou brahmāster střetly, všechen vnější prostor a celou nebeskou klenbu zakryl velký ohnivý kotouč podobný slunečnímu disku.
Význam:
Žár vzniklý výbuchem brahmāstry připomíná oheň na slunci v době vesmírného zničení. Ve srovnání s tímto žárem je atomová radiace úplně bezvýznamná. Výbuch atomové bomby může rozmetat nanejvýš jednu planetu, ale teplo brahmāstry má schopnost zlikvidovat celou vesmírnou soustavu. Proto se přirovnává k žáru v době zničení.
Všechny obyvatele tří světů pálil žár obou zbraní, a každému to připomnělo oheň sāṁvartaka, který hoří v době zničení.
Význam:
“Tři světy” jsou vyšší, nižší a střední planety vesmíru. Brahmāstra byla sice vypuštěna na této Zemi, ale teplo ze střetu obou zbraní se rozšířilo po celém vesmíru. Všichni obyvatelé všech planet vesmíru cítili neúnosný žár a srovnávali to s žárem ohně sāṁvartaka. Žádná planeta proto není neobydlená, jak si méně inteligentní materialisté myslí.
Když Arjuna viděl, že obyvatelstvo je zneklidněné a že planetám hrozí bezprostřední zkáza, ihned obě zbraně stáhl, jak si Pán Śrī Kṛṣṇa přál.
Význam:
Teorie, že moderní atomové bomby mohou zničit celý svět, je dětinskou představou. Za prvé atomová energie není tak silná, aby zničila svět, a za druhé vše závisí na svrchované vůli Nejvyššího Pána, bez Jehož svolení nelze nic zničit ani postavit. Stejně pošetilé je myslet si, že přírodní zákony mají svrchovanou moc. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā, zákony hmotné přírody podléhají vládě Pána. Pán Samotný říká, že přírodní zákony jsou pod Jeho nadvládou. Jedině vůle Pána může zničit svět; nikoliv rozmary nicotných politiků. Pán Śrī Kṛṣṇa si přál, aby zbraně, které vypustil Drauṇi a Arjuna, byly staženy, a Arjuna toto přání ihned vyplnil. Stejně tak existuje mnoho prostředníků všemocného Pána, a pouze z Jeho vůle může každý plnit Jeho touhy.
Byla to Droṇācāryova milost, že jsi se naučil válečnickému umění jak vystřelovat šípy a důvěrné vědě o ovládání zbraní.
Význam:
Droṇācārya vyučoval dhanur-vedu, vojenskou vědu, se všemi tajemstvími jak vrhat a ovládat zbraně pomocí védských hymnů. Hrubohmotná věda se zakládá na hmotných zbraních, ale existují jemnější způsoby. Šípy nabité védskými hymny působí účinněji nežli hrubohmotné zbraně — kulomet, atomová bomba apod. Ovládají se transcendentálním zvukem védských manter. V Rāmāyaṇě se říká, že Mahārāja Daśaratha, otec Pána Śrī Rāmy, ovládal šípy zvukem a uměl šípem rozbít terč aniž ho viděl — stačilo mu slyšet. To je jemnější vojenská věda než ta dnešní, která používá hrubohmotných zbraní. Arjuna se všem těmto věcem učil u Ācāryi Droṇy a přáním Draupadī bylo, aby Arjuna nezapomínal na dary svého učitele. V nepřítomnosti Droṇy byl syn jeho představitelem. To bylo mínění dobrosrdečné Draupadī. Je možné vznést námitku, proč Droṇācārya jako přísný brāhmaṇa učil vojenskou vědu. Odpovědí však je, že brāhmaṇa má vyučovat svůj obor poznání, ať se jedná o cokoliv. Vzdělaný brāhmaṇa má být učitelem, knězem a příjemcem milodarů. To jsou autorizovaná povolání pro opravdového brāhmaṇu.
Ďalšie zmienky o Brahmastre
Śrīmad-Bhāgavatam; Zpěv první: Stvoření; KAPITOLA OSMÁ: Modlitby královny Kuntī a zachránění Parīkṣita; Verše 12-17 :
Ó přední mezi mudrci (Śaunako), jakmile Pāṇḍuovci viděli blížící se záři brahmāstry, všichni pozvedli své zbraně.
Význam:
Brahmāstry jsou jemnější nežli jaderné zbraně. Aśvatthāmā vystřelil brahmāstru s jasným záměrem — zabít Pāṇḍuovce, to znamená pět bratrů vedených Mahārājem Yudhiṣṭhirem a jejich jediného vnuka, který ležel v lůně Uttary. Z toho plyne, že brahmāstra, jež je účinnější a jemnější zbraň nežli jsou atomové bomby, nebyla také tak slepá jako tyto zbraně. Když vybuchne atomová bomba, nerozlišuje, koho má zasáhnout jako svůj cíl, a ničí i nevinné, neboť ji nelze ovládat. Brahmāstra však taková není. Sleduje svůj určený cíl a nevinným neškodí.
Všemocný Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, viděl nebezpečí, které hrozí Jeho čistým oddaným, zcela odevzdaným duším a okamžitě pozdvihl Svůj disk Sudarśana, aby je chránil.
Význam:
Brahmāstra, nejzazší zbraň, kterou vystřelil Aśvatthāmā, byla něco jako jaderná zbraň, ale vydávala větší teplo a zář. Tato brahmāstra je produktem jemnohmotné vědy, neboť se vystřeluje působením jemného zvuku v podobě mantry zaznamenané ve Vedách. Další předností této zbraně je, že není slepá jako jaderná zbraň, neboť ji lze zaměřit výhradně na vybraný cíl. Aśvatthāmā vystřelil tuto zbraň, aby zničil všechny mužské příslušníky Pāṇḍuovy rodiny; v určitém smyslu tedy byla brahmāstra nebezpečnější nežli atomová bomba, protože pronikala i do těch nejzabezpečenějších míst a nikdy neminula cíl. Pán Śrī Kṛṣṇa to všechno věděl a ihned se chopil Své osobní zbraně, aby ochránil Své oddané, kteří neznali nikoho jiného než Kṛṣṇu. Pán jasně slibuje v Bhagavad-gītě, že Jeho oddaní nebudou nikdy přemoženi. A chová se úměrně ke kvalitě neboli stupni oddané služby, kterou Mu oddaní prokazují. Významné je zde slovo ananya-viṣayātmanām. Přestože byli Pāṇḍuovci sami všichni velkými bojovníky, stoprocentně záviseli na ochraně Pána. Pán však nebere ohledy ani na ty největší válečníky a porazí je v jediném okamžiku. Když Pán viděl, že Pāṇḍuovci nemají čas odrazit Aśvatthāmovu brahmāstru, pozdvihl Svoji zbraň i s rizikem, že poruší vlastní slib. Bitva na Kurukṣetře byla již téměř u konce, ale přesto ještě podle Svého slibu neměl pozvedat zbraň. Nebezpečí však bylo závažnější nežli slib. Kṛṣṇa je známější jako bhakta-vatsala (ten, který má rád Své oddané), a byl raději dále bhakta-vatsalou než světským moralistou, který nikdy neporuší svůj slavnostní slib.
Pán svrchované mystiky, Śrī Kṛṣṇa, sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Proto aby ochránil jediného potomka kuruovské dynastie, zakryl embryo Uttary Svojí osobní energií.
Význam:
Pán svrchované mystiky může být ve Svém rysu jako Paramātmā ve Své úplné části v srdci všech a dokonce i ve všech atomech. Proto zevnitř těla Uttary zakryl embryo Mahārāje Parīkṣita, aby tak zachránil rod Mahārāje Kurua, jehož potomkem byl i král Pāṇḍu. Jak synové Dhṛtarāṣṭry, tak synové Pāṇḍua náleželi k téže dynastii Mahārāje Kurua a proto se oběma říkalo Kuruovci. Jakmile však došlo mezi těmito dvěma rodinami k roztržce, synům Dhṛtarāṣṭry se začalo říkat Kuruovci a synům Pāṇḍua Pāṇḍuovci. Jelikož všichni Dhṛtarāṣṭrovi synové i vnuci padli v bitvě na Kurukṣetře, poslední syn celé dynastie je zde označen jako syn Kuruů.
Ó Śaunako, ačkoliv nejzazší zbraň brahmāstra, kterou vystřelil Aśvatthāmā, byla nezastavitelná a nebylo možné se jí ubránit, byla zneškodněná a zneutralizovaná, jakmile se střetla se silou Viṣṇua (Pána Kṛṣṇy).
Význam:
V Bhagavad-gītě je řečeno, že brahmajyoti, světelná transcendentální zář, spočívá na Pánu Śrī Kṛṣṇovi. To znamená, že zář brahma-tejas není nic jiného než paprsky Pána, jako sluneční paprsky jsou paprsky slunečního disku. Tudíž tato Brahma-zbraň, před kterou nebylo hmotné obrany, také nemohla přemoci svrchovanou sílu Pána. Pán Śrī Kṛṣṇa neutralizoval a zneškodnil zbraň zvanou brahmāstra, kterou vystřelil Aśvatthāmā, Svojí vlastní energií; to znamená, že nečekal na pomoc nikoho jiného. Pán je absolutní.
Ó brāhmaṇové, nemyslete si, že toto bylo mezi jinými činnostmi tajemného a neomylného Pána, Osobnosti Božství, něčím obzvlášť podivuhodným. Ačkoliv Sám je nezrozený, Svojí transcendentální energií udržuje a ničí všechny hmotné předměty.
Takto byla Kuntī, ctnostná oddaná Pána, zachráněna před radiací brahmāstry, a s ní i jejích pět synů a Draupadī. Oslovili Pána Kṛṣṇu, který se chystal na cestu k domovu.
Śrīmad-Bhāgavatam; Zpěv první: Stvoření; KAPITOLA DVANÁCTÁ: Narození krále Parīkṣita; Verše 1, 7-10:
Mudrc Śaunaka řekl: Lůno Uttary, matky Mahārāje Parīkṣita, bylo vypleněné působením hrozné a nepřemožitelné brahmāstry, kterou vypustil Aśvatthāmā, ale Mahārāja Parīkṣit byl zachráněn Nejvyšším Pánem.
Význam:
Mudrci shromáždění v lese Naimiṣāraṇyi se Sūty Gosvāmīho vyptávali na zrození Mahārāje Parīkṣita, ale v průběhu vyprávění se hovořilo i o jiných věcech: jak syn Droṇy vypustil brahmāstru a jak ho za to Arjuna potrestal, o modlitbách královny Kuntīdevī, o tom, jak Pāṇḍuovci navštívili místo, kde ležel Bhīṣmadeva, jaké byly jeho modlitby a také jak Pán odejel do Dvāraky. Vyprávění pojednávalo o Jeho příjezdu do Dvāraky, o Jeho životě s šestnácti tisíci královnami atd. Mudrci se zcela pohroužili do poslouchání těchto popisů, ale nyní se chtějí vrátit k původnímu námětu. Śaunaka Ṛṣi proto pokládá několik otázek a vrací se k tomu, jak Aśvatthāmā vystřelil zbraň brahmāstru.
Ó synu Bhṛgua (Śaunako), když byl velký bojovník Parīkṣit jako dítě v lůně své matky Uttary a trpěl žhnoucím teplem brahmāstry (kterou vypustil Aśvatthāmā), uviděl, jak k němu přichází Nejvyšší Pán.
Význam:
Smrt obvykle přináší sedm měsíců nepřetržitého bezvědomí. Živá bytost může podle svých činů vstoupit prostřednictvím semene otce do lůna matky, kde se vyvíjí tělo, které odpovídá jejím touhám. Takový je zákon narození v určitém těle podle našich minulých činů. Po probuzení z bezvědomí cítí živá bytost nesmírné nepohodlí, jelikož je sevřená v děloze, a chce se dostat ven. V šťastnějším případě se někdy modlí k Pánu o své osvobození. Když byl Mahārāja Parīkṣit v lůně své matky, zasáhla ho brahmāstra, kterou vypustil Aśvatthāmā, a on cítil žhnoucí teplo. Jelikož však byl oddaným Pána, Pán se Svojí všemocnou energií ihned v lůně zjevil a dítě vidělo, že ho někdo přišel zachránit. I v takto beznadějných podmínkách Parīkṣit jako malé dítě vydržel nesnesitelnou teplotu, neboť měl povahu velkého bojovníka. Z tohoto důvodu je v tomto verši použito slovo vīraḥ.
(Pán) Byl vysoký pouze jako palec, ale byl zcela transcendentální. Měl velice krásné načernalé tělo, které nikdy nepoklesne, a na Sobě šat žluté barvy blesku a helmici ze zářícího zlata.
Pána zdobily čtyři paže, náušnice z taveného zlata a oči krvavě rudé hněvem. Pohyboval se tak, že Jeho kyj kolem Něho stále kroužil jako meteor.
Pán takto ničil radiaci brahmāstry, stejně jako slunce vysouší kapku rosy. Parīkṣit jako dítě v lůně na Něj hleděl a přemýšlel, kdo to je.
Poté, co byla Kuruovská dynastie vyhlazena v bitvě na Kurukṣetře, hrozila i tobě smrt atomovou zbraní, brahmāstrou, kterou vyslal Droṇācāryův syn. Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, jsi však byl před záhubou zachráněn.
Koho zaujímajú védske príbehy a duchovná filozofia, preštudujte si články na tomto blogu alebo priamo študujte védske knihy na www.vedy.sk
